Elektroléčba
Pod pojmem elektroléčba chápeme soubor léčebných metod, které využívají elektrickou energii různých frekvencí a intenzit s cílem snížit bolest v postiženém místě, zlepšit jeho prokrvení, stimulovat nebo naopak relaxovat svaly a zlepšit prokrvení tkání. Do této skupiny léčebných metod patří i magnetoterapie, u které se v praxi uplatňuje známý Faradayův zákon elektromagnetické indukce, který popisuje, že okolo vodiče, kterým prochází elektrický proud, vzniká magnetické pole.
Diatermie je bezkontaktní metoda, kdy se elektrický proud šíří do lidského těla ve formě elektromagnetická pole bez vodivého kontaktu s kůží...
Diadynamik, což je aplikace stejnosměrného proudu o různé frekvenci, intenzitě a průběhu...
Transkutánní elektrostimulace - využívá poznatku, že vedení bolestivých vzruchů a vnímání bolesti je možno zmírnit až potlačit drážděním nervů na různých úrovních nervového systému.
Při léčbě ultrazvukem neprochází tkáněmi elektrický proud. Jedná se o mechanické vlnění s vyšší frekvencí, než je možné zachytit lidským uchem, které se šíří do hloubky.
Interferenční proudy, které působí přímo na svaly, nervy, zlepšují prokrvení a tím i výživu postižené tkáně...
Nízkofrekvenční pulsní proudy, které mají výrazný analgetický účinek, používají po úrazech, při bolestech páteře...
Princip magnetoterapie spočívá v působení velkoplošně pulzující magnetické pole o nízké frekvenci na postiženou tkáň.